Ačkoli je pravdou, že za hlavní nástroj udržení solidní ekonomické situace malých a středních firem považujeme zejména kurzarbeit (ovšem v posílené verzi tak, jak mají naši hlavní průmysloví obchodní partneři a konkurenti, tj. německý či rakouský model, nikoli česká low-costová verze) a též úvěry Covid pro udržení likvidity firem, institut loss carry-back považujeme za smysluplný. Jde i o jeho ekonomickou vyváženost – jinými slovy není pro stát extrémně nákladný a firmám přitom může významně pomoci v řízení cash-flow, jehož přechodný nedostatek v útlumech jako je tento může znamenat zánik i zcela zdravé firmy. To se při větším počtu firem ve finále značně nevyplatí ani státu, na nějž se přesunou náklady na propuštěné zaměstnance, neuhrazené závazky vůči věřitelům rozkolísají křehkou rovnováhu platební schopnosti, a zejména firmy neobnoví provoz – to jest nezačnou opět platit daně, vybírat a odvádět DPH apod.  Loss carry-back považujeme i na základě dobrých zkušeností s jejím fungováním v zahraničí (vyspělých a funkčních ekonomikách) za nástroj, který jednoznačně má své místo v daňovém řádu ČR.